BRANDY - anglický kokršpaněl

Snad někomu pomůže moje (přiznávám, že zatím malá) zkušenost s výchovou kokršpaněla... Mám doma čtyřměsíční kokří slečnu a každým dnem mě překvapuje. Kokři jsou velice inteligentní a i s tím by se mělo při výchově počítat.

CHOZENÍ NA ZÁCHOD VEN

Bydlíme v rodinném domě s velkou zahradou a myslím, že skoro všechno se tímto při výchově značně zlehčí. Hlavně při učení pejska chodit na záchod ven. Kdykoli jsem měla pocit, že potřebuje jít, tak jsem jí vzala a strčila na trávník. Samozřejmě, že se to nedalo podchytit na 100% a stávaly se jí zhruba měsíc a půl "nehody". Přiznám se, že někdy jsem nevydržela a Brandy dostala přes zadek. Postupem času si začala sedat ke dveřím a dává tím najevo, že chce jít ven (ať už si hrát nebo se vyvenčit). Vykonání potřeby na povel taky celkem ovládá, ale to ještě trénujeme.

"SLYŠÍM NA JMÉNO"

Jménem jsem na Brandy volala hned , když jsem si ji přivezla domů a při každé příležitosti. Zpočátku jsem zavolání doprovázela zatleskáním. Když přiběhla, tak jsem ji hrozně moc pochválila a občas přidala kousek piškotu nebo jiný malý pamlsek. To se již dnes snažím omezit. Ještě se mi celkem osvědčilo pískání po zavolání jména - dnes i samostatně funguje stejně dobře jako jméno.

"SEDNI"

Sedni byl první povel, který se Brandy naučila (asi v necelých dvou měsících). Učila jsem ji to podle příručky =o). Zprvu jsme každý povel trénovaly doma, aby ji nic nerušilo. Vzala jsem pár pamlsků, zavolala ji k sobě, ukázala jsem jí, co pro ni mám, a postupně pamlsek posouvala nad její čumák (ale tak, aby na něj nedosáhla). Brandy se pozvolna posadila s hlavou vztyčenou k dobrotě a já při tom vyslovila povel "sedni". Několikrát jsme to opakovaly v průběhu celého dne a potom každý den (celý týden) - vlastně skoro neustále. Když už věděla, co má udělat, přidala jsem ještě vizuální povel dlaní (prsty u sebe - všechny směrem k psovi, ruka v úrovni pasu, dlaň směřuje k zemi). Dnes už Brandy reaguje na slovní i vizuání povely samostatně, nezávisle na sobě.

 "LEHNI"

Tento povel ještě trénujeme - dělá jí trochu problémy. Nejdříve jsem ji posadila a poté před ní položila zavřenou pěst s pamlskem. Měla snahu k ní čuchata dobývat se dovnitř. Musela jsem jí druhou rukou mírně zatlačit na záda a teprve poté se položila . V průběhu pokládání jsem vyslovila povel. Taky jsme to trénovaly při každé příležitosti, ale problém byl, že jsem vždycky musela položit pěst s pamlskem na zem. Brandy mi na ni vždy položila alespoň jednu packu. Později jsem ji naučila lehnout na poklepání nohou, ale taky mi na ni pokládá pacičku. Nyní trénujeme lehni už jen na povel - zatím to jde ztuha.

"DEJ PAC"

Brandy jsem posadila, vzala do ruky jednu její packu a vyslovila povel - poté pochvala a pamlsek. Znovu následovalo nekonečné opakování, až mi ji začala sama podávat.

"ŠTĚKEJ"

Tenhle povel se asi nedá nacvičit jinak, než že budete psovi příkladem a zpočátku na něj budete štěkat (podobným hlasem jako on štěká venku na lidi, věci a při různých situacích). Brandy jsem posadila, vyslovila povel a štěkla jsem. Dokonce jsem klesla i tak hluboko, že jsem se za štěknutí odměnila piškotem =o)). Po chvíli to Brandy začala díkybohu opakovat. Když pochopila, co po ní chci, přidala jsem k "štěkej" opět vizuální povel (zvednutý ukazováček a rychlý pohyb vzhůru). Zajímavé je, že Brandy zprvu otevírala tlamičku, jako že štěká, ale nevycházela z ní ani hláska. Ale zvládly jsme to a dneska štěká, kdy řeknu i ukážu.

"PŘINES"

Abych pravdu řekla, tak už si díky své skleróze moc nepamatuju, jak jsem to Brandy vůbec naučila, ale když nemám v ruce pamlsek, tak mi požadovanou věc prostě nepřinese. Jak se říká: "Zadarmo ani kuře nehrabe." Miluje, když má nějakou hračku v tlamě a někdo jí honí.

"ČEKEJ"

Tohle se učíme a zatím moc neumíme.

Vím, že každý kokr je individualita a že záleží hodně na páníčkovi a jeho důslednosti. Pokud chcete kokršpaněla něco naučit, rozhodně se vyplatí začít hned a na nic nečekat. Je to podobné jako s dětmi. Štěně i dítě se totiž učí nejrychleji a nejefektivněji, když je malé. U kokra se navíc vyplatí být důsledný (i u štěněte) a trvat na splnění povelu. Mají totiž tendenci k neposlušnosti a tvrdohlavosti a zkouší, co udělat musí a co nemusí.