Vánoce a Silvestr 2010
Ahoj mí příznivci ,
tak jsme měli zase chvíli pauzičku. No ono vlastně ani nebylo o čem psát, i když s Kayou se teda rozhodně nenudím.
Vánoce jsme oslavily v kruhu rodinném. Pro Kayu byly první, tak jsem jí musela zasvětit a poučit o tom, co se smí a co se nesmí. Aby nedostala vynadáno, jako jednou já. Že kolem stromečku se neběhá (a to ani za kocourem), že se z něho nesundávají žádné ozdoby (a hlavně ne čokoládové) a že šňůra od světýlek je TABU - nutno podotknouti, že se jedná o šňůru, kterou jsem jako štěňátko rozkousala já . Ale světla jsou funkční!!
ONA to ale vyřešila po svém a stromek opět ukryla do vyšších pater. No...já myslím, že to bylo zbytečné.
Dostaly jsme nové hračky a mlsky a taky prý ty parádní kombinézy od Hurtty, ale ty pod stromečkem nebyly. Hračky nám milá Kayka zabila do měsíce a už máme jen část z jedné. Ale rozbalování se nám moc líbilo...teda hlavně mně. Kaya nevěděla, jak s balíčkem naložit, tak jsem jí to musela ukázat. Jak já miluju škubání papírů!!!
Po Vánocích jsme s paničkou vyrazily na hory do Dolňásku, kde jsme zůstaly přes Silvestra. Bylo to super. Jsem velká příznivkyně sněhu a sněhových radovánek. Mohla bych trávit celý den venku. Měli jsme sice zimu, ale svítilo i sluníčko. Poslední dobou mě hodně zebou packy, ale koho by v -17°C nezábly. Kaya zimu snáší podstatně hůře. Lítat ve sněhu jí bavilo jen první den...pak se na každou procházku tvářila s odporem. Chtěla se nosit jako mimino a dokonce odmítla běžet před sáňkami!! Taková zábava!!! Byli jsme totiž jako loni na Černé hoře na sáňkařské dráze. Nemohla jsem se dočkat, až všechny předjedeme díky mému tahounskému talentu. Těšila jsem se, že panička poletí po dráze jako vítr, když jí potáhneme dvě, ale to jsem se spletla. Naše MADAM hodila pohled princezničky (jako že nechápe, co se po ní chce) a honem se nacpala k paničce na klín, takže jsem je nakonec táhla sama. Ale i tak jeli jako vítr, protože jsme měli tentokrát půjčené kovové sáně místo dřevěných.
Silvestra jsem přežila. Jak stárnu, nějak mi ty petardy začínají vadit. Byly jsme s paničkou zalezlé v chatě a ohňostroj jen poslouchaly. I tak mi to stačilo.
Jo a vlastně si vzpomínám, že Kaya nám z bytu udělala stodolu. Panička si ve školce vyrobila před Vánoci krásný slaměný adventní věnec. Jednou s takhle odešla a zapomněla zajistit vrátka do obýváku. Kayka neztrácela čas, vylezla na stůl, milý věnec stáhla a......NEPŘEŽIL. Sláma byla snad všude. Přála bych vám vidět ten JEJÍ výraz, když se vrátila domů. Ještě, že si za rok může vyrobit jiný. A beztak už byl k nepotřebě, svíčky vyhořely a co s takovým věncem.....jedině zrecyklovat. Může být ráda, že vše ostatní zůstalo nedotčené.
Teď si sníh užíváme doma na zahradě a po venku.
Zatím páčko shledáčko, Vaše Brandy