Skoro letní pozdrav
Ahoj, ahoj, ahoj!!!!
A je to zase tady. Tedy, já jsem tady, což je co říct. Tentokráte byla pauza opravdu vééééééélmi dlooooouhá. Od Vánoc ani čárka a už je tady skoro léto.
No pokusím se vám tedy ve stručnosti posat, co se za tu dobu událo v mém psím světě.
Na Silvestra jsem byla jako obvykle s paničkou, tetami a strýčky na horách.. Tentokrát mě ovšem doprovázela moje psí nevlastní sestra Kaya. Parádně jsem si to užila.....sníh to je moje (jak již víte). Procházky byly na dením pořádku a dokonce jsme opět zavítali na sáňkařskou dráhu. Nejdřív to vypadalo, že to kvůli Kaye vzdáme, ale panička se naštěstí přemluvila a do lanovky i se sáňkami nás obě dostala, což byl celkem výkon, protože prorvat se mezi tím miliónem lidí s lyžemi bylo skoro nemožné. Nahoru jsme se dostaly, ale jak dolů? No, šlo to...já už se nemohla dočkat až budu moct konečně letět s větrem o závod a Kaya absolutně nechápala, co má jako dělat. Když zjistila, že má běžet, tak si okamžitě "vyhrabičkovala" místo u paničky na klíně a celou cestu se vezla...mrcha! ALe jinak to bylo moc fajn.
Pak se dlouho nic nedělo, kromě hárání, které jsme s Kaykou zvládly společně jedním vrzem, a protože se s jarem začalo lepšit i počasí, tak jsme vyrážely na delší procházky po okolí (např. do Draháně, nad Vltavu - na kole i pěšky).
Musím vám také sdělit, že jsem byla donucena znovu absolvovat stupidní koukání do ohniště při pálení čarodějnic tady ve vesnici. Čekala jsem, že přijedou tety a strýčkové, nějaký ten psí kamarád a zatím se na mě chystala taková zrada =((!! Kéž by se mi podařilo někde schovat a zůstat klidně sama doma. Zrovna u nás byla na hlídání i Kayi vlastní sestřička Base, tak to musela absolvovat s námi. Paničko, jestli už sem nikdy nepřijede, bude to kvůli tobě a této debilní akci. Naštěstí jsme tam nebyly dlouho, protože druhý den se konal náš oblíbený "žehlící" výlet.
Výlet na Karlštejn. Jeli jsme tramvají a vlakem. S námi samozřejmě i Base, Lily a Arletka. To vám bylo žůžo zase se prběhnout známou krajinou - už počtvrté! Panička si to taky užívala...3 kokříci kolem, hlava jí šla taky kolem z toho, jak neustále hlídala, aby nás nikde nepoztrácela =). Jen ty náhubky by příště mohla vynechat...Kaya už ho taky nesnáší, chtěla bych jí vidět, jak by jí bylo příjemné mít na hubě tu věc =).
Potom nám panička na pár dní zmizela - na školku v přírodě, ale tentokrát mi to tolik nevadilo. S Kayou jsme se zabavily a měly jsme volné pole působnosti v oblasti jídelníčku (krmila nás laskominami paničky maminka) i v oblasti spánku (svoje pelíšky jsme 4 noci neviděly, roztahovaly jsme se na posteli).
Další výlet na sebe nenechal dlouho čekat. Jelo se k Lily na chatu (teda k jejím páníčkům). S Lilčou už se dá normálně "mluvit" a "koexistovat", s Kayou jsou super kámošky. Hned po příjezdu jsme si "hodili" menší (12 km) výletík na Čap (jakési skalisko) a dále kokořínskou krajinou. Páníčci zapařili a ráno se mohlo vyrazit směr domov.
Jinak sem tam jezdíme za Base na Sázavu - to je vždycky celkem fajn den. Paničky pokecají, holky si zařádí a já je v poklidu kontroluju (nooo sem tam je třeba je trochu po psím okřiknout ;). Chystáme se s Base taky do Zoo, tak se moc těším na ta voňavoučká zvířátka =).
Úspěšně jsem se vyhnula účasti na trapácké psí předváděčce, prý Mezinárodní výstavě v Letňanech. Kaya byla nadšením celá bez sebe, že jí panička neustále přečesává a onduluje. Dokonce jí i pořídila přepravku na kolečkách. Náfuka si myslí, že je jenom její. I když s radostí jí ji přenechám - to je nápad nechat se do té krabice zavírat! Nicméně Kaya "vybojovala" druhé místo..krasava. No musela to být síla - samí šampóni a modelové - to není nic pro mě...mě se líbí ten zrzek ze sousední zahrady a ani k tomu nepotřebuje mít žádný tituly.
No nic, nechám toho....beztak je to všechno, co jsem vám chtěla napsat.
Myslete na mě, Vaše Brandy