Jak pokračuje příběh naší smečky...smečky??
Nj, už je to tak....jsme s paničkou a Kayou smečka. Paničce se nějakým záhadným způsobem podařilo, že jsem Kayu (malou černou kokří příšerku) vzala pod ochranné křídlo a přijala ji do naší rodinky.
Prve jsem psala, že si ji vezmu do práce a něco s tím jejím příšerným chováním ke mně, k mým hračkám a tak vůbec, udělám. Tak to vypadá, že si to malé škvrně vzalo do práce mě. Když to se nedá...ona je tak příšerně roztomilá a bezbranná, že ji prostě musím dovolit úplně všechno a ochraňovat ji. Panička je na tom zdá se o něco lépe, stále se snaží jejímu kouzlu nepodlehnout, ale moc šancí jí nedávám...tak do Vánoc bych to viděla.
No a jak to teda po měsíci a kousek u nás vypadá?!?
Jediné co se mi podařilo trochu usměrnit, je její potřeba si se mnou neustále hrát (já na to totiž opravdu nemám náladu 24 hodin denně). Pořád dostává víckrát najíst než já, ale už mě to tolik nežere. Už se taky nezdá být tolik nechápavá, něco z povelů se naučila. Ještě neumí zdaleka všechno, ale třeba se to taky naučí...uvidíme. Stále mi krade moje hračky...což by mi už tolik nevadilo, jako to, že je všechny v minutě zničí!! Ale i na tom se dá najít pozitivum ;)....co nevidět určitě dostaneme hračky nové!! Mimochodem...Pepa taky dostal, co proto. Přetahovaly jsme se o něj a jaksi rupnul v mezinoží....chichi =). Ale stále žije...ona ho opravila (uvidíme na jak dlouho =). Chodbový pelíšek jsem uvolnila i pro druhého nájemníka...takže je NÁŠ (to taky přežiju). Granule si ale statečně bráním, to už by holka chtěla opravdu moc. No a s tím tulením to taky není tak horké.....